Mimo centrum

Patrně žádná čtvrť v Praze neprodělala tak bleskurychlou výstavbu jako Vinohrady. Povíme si o vzniku Vinohrad, kdo byl prvním starostou a kdo městským architektem, kolik lidí zde bydlelo po pol. 19. st. Projdeme se Riegrovými sady a podíváme se na úchvatnou vyhlídku i na oblíbenou Mlíkárnu a zavzpomínáme na hraběte Canala a jeho slavnou zahradu Kanálku. Připomeneme si slavné stavby trochu zapomenutého architekta – Palác Orbis, Radiopalác i Budovu tabákové režie. Rozhlédneme se po Náměstí míru a upřesníme si, kde bylo pole s obilím a kde rybník s kachnami ještě v r. 1884.

Povíme si o mohutném stavebním rozvoji Vinohrad a o stavebním podnikateli Mauritiovi Gröbe, který vybudoval kolem své vily obrovský park. Projdeme si všechna zákoutí a vyhlídky, podíváme se do Grotty, na viniční altánek i pavilon, zajdeme i k jezírku. Moc dlouho si svůj rozsáhlý park pan Gröbe neužil. Co nastalo po jeho smrti? Komu všemu vila sloužila? Vyčíslíme si, kolik stála celková rekonstrukce areálu a na závěr zaskočíme na skvělé místní vínko do novodobého sklepa.

Město ve městě, kde se těžce žilo v nevelkých tmavých bytech, hojně popíjelo a pokuřovalo před mnohými hospůdkami, žilo se venku a Pepíci si pobrukovali: „Dvacetikorůůůna néééni tak velikááá, ááby porazííííla Žižkovskýho Pepíka…“ Z náměstí Jiřího z Poděbrad se vydáme do spleti žižkovských ulic kolem moderní televizní dominanty a židovského pohřebiště. Ukážeme si, kde byla telefonní ústředna a kde měl Žižkov divadelní sál. Připomeneme si, kdo studoval na slavném gymnáziu Sladkovského. Před žižkovskou radnicí si připomeneme Havlíčkovy epigramy. A podíváme si i k Betlémské kapli. Co by to bylo za žižkovskou procházku, kdybychom nevzpomenuli na Cimrmana.

Kdo byl stavebníkem a kdo stavitelem Trojského zámku? Je to zámek nebo vila římského typu? A proč římského typu? Málokterá stavba ovlivnila zámeckou architekturu v Čechách jako právě Troja. Kdo všechno se podílel na umělecké výzdobě? Jak vypadá apoteóza Habsburků v hlavním sále? A co uvidíme z hlavního dvouramenného schodiště?  A kam byli shozeni Titáni, když nad nimi zvítězili olympští bohové?

Prohlédneme si poutní kostel Panny Marie Vítězné a klášter benediktinek, kde nás provede sestra kláštera benediktinek. 

Když se řekne Bílá Hora, každému našinci je zřejmé, že se jedná o bitvu, která na další staletí ovlivnila český národ. Podíváme se na památník a ujasníme si, že to nebyla moc velká bitva, nýbrž jen relativně krátká šarvátka, která ale měla pro český národ nedozírné důsledky a utvářela i evropské dějiny. Následoval exodus české šlechty a všech těch, kteří nechtěli přijmout katolictví a raději volili opuštění vlasti. Projdeme se Alejí českých exulantů a představíme si detailně jednoho z nich.

Pojďme se podívat co zůstalo z Nuselského zámku. Povím vám, proč byl asanován. Víte, kde se scházeli „uhlobaroni“? Nebo jak se zde bavili?  Ukážeme si, jak vypadal největší strojní pivovar v Evropě, dozvíte se, které pivo zde vyrábělo a kam až se vyváželo. Začínáme u dnešních 3 tunelů (dříve stačil jeden) s jedním nádražím navíc. Pokusíme se objevit vlakovou stanici Nusle, kde se nakládaly sudy piva. Víte, že Nusle měly svůj ostrov? Ano, vstoupíme na něj. Neopomeneme veřejné lázně, které po 70 letech jsou opět v provozu. Kdekdo ví, že fidlovačka je hladítko na vydělanou kůži, ale ne každý ví, co má společného s Nuslemi. Pokračujeme kolem krásné novorenezanční radnice s cymbály na věži. Povíme si, pod jakou nehoráznou záminkou byl odsouzen generál Kutlvašr na doživotí a pomalu se přesuneme k Nové sokolovně z 20. let.  Vycházku zakončíme u největší kuželkářské dráhy v době stavby sokolovny.

Vydejme se společně na procházku na Barrandov, do čtvrti výstavných vil. Na Barrandovských terasách, které se otevřely před 95 lety, ožívají dodnes příběhy pražské smetánky i dramatická historie 20. století. Poznáme působivé funkcionalistické vily, architektonické skvosty i osudy jejich obyvatel, kteří čelili nacistické okupaci a komunistickým represím. Připojte se k nám a poznejte tajemství Barrandova, místa, kde minulost stále promlouvá.

Karlín se stal v roce 1817 historicky prvním pražským předměstím. Z klidného předměstí se začal Karlín měnit s rozvojem průmyslu koncem 19. století v tovární čtvrť.  Ani v minulosti se toto území nevyhnulo častým povodním, a tak tomu bylo i v roce 2002.  Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty se budují převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou. Zde vznikl projekt moderních budov River City Prague, který je postaven na myšlence energeticky úsporného provozu. Stojí zde také architektonicky oceňovaná budova Main Point  Karlin. Ve starém Karlíně se většinou jedná o přestavby nebo dostavby starých továrních objektů. Novou výstavbou zde vyrostl kancelářský komplex Butterfly Karlín. Tvoří ho dvě šestipodlažní budovy a z ptačí perspektivy připomíná motýlí křídla. Při vycházce od kostela sv.  Cyrila a Metodě na Karlínském náměstí poznáte, jak se čtvrť v současnosti mění, vzkvétá, a tak se pro mnohé stala příjemným místem k životu.